Den po dni (Hafiz, Meezek, Andam)

Hafiz 19.08.2004
Píšu naposledy na tento server. Věřím, že existuje mnoho cest a všechny nakonec vedou do jediného cíle. A věřím tomu, že každá bytost je originálem a má v sobě dědičnou touhu dosáhnout osvobození z pout sansáry. Strávil jsem zde kus svého života a je čas odejít. Nechat promlouvat druhé, všichni mají dary, které mohou přinést požehnání a úlevu. Tím nejdražším a nejcenějším jste vy sami a na vás nejvíce záleží. Protože jen vy můžete odemknout poslední bránu a vstoupit - sami. A já se vroucně modlím ať se vám to povede, ať se to povede alespoň vám. Jděte ve šlápějích Osha. Tráva ještě nestačila zarůst cestu.

Pátek 20.8.2004

Speciálně jen pro tebe, Tome. Něco praktického, praktikovaného, jednoduchého a IHNED realizovatelného :-). Dárek k oslavě, neboť život je velkolepá nekončící vířivá radost a smích. Život jsou také jiskřivé oči Mistra a jeho šibalský úsměv. Nikdy s tím nepřestaň. Víš proč ? Protože to prostě nevíš. Tom je šťastným bláznem a blázni jsou vždy nevinní a svobodní. Nepatří nikomu

 

Ještě trochu o milování, neboť je to vděčné téma. Na začátek musím říct, že celibát je pohrdáním Boha. A musel ho tedy vymyslet ďábel, protože jinak mně nedochází, proč odmítat jediný možný prostředek zrození. To má na svědomí některý z apoštolů, který si sprostě řečeno a z nějakých podivných důvodů, asi nikdy pořádně "nezapíchal". Omlovám se. Nebo se bál žen, nebo je nenáviděl. Což v té době bylo víc než možné. Jiné vysvětlení nemám.

Všichni asi slyšeli o tantře. Nemusíte se tantrou zaobírat, i když techniky jsou velmi užitečné a praktické. Milování, tak jak ho známe, bylo hodně degradováno a to zejména díky mužům. A také zásluhou církve a její pečetě dědičného hříchu. Pokud Tvoření na něčem hodně záleží, tak to zařídí tak, aby to bylo snadné a rozpoznatelné Například nenajdete ( snad se nemýlím ) jedovatou potravu, která by krásně vypadala a byla sladká. To, co nám prospívá, je veselé a barevné. Tím myslím potěším vegetariány, protože ještě nezpracované maso není příliš lákavé. Zajděte si na jatka. Na rozdíl od upraveného obrovského stejku. A to samé je s aktem milování. Aby se na něj probůh nezapomínalo, je velmi vzrušivý a lákavý. Příroda si nakonec stejně nedělá násilí a oběti celibátu sami poskytnou chtě nechtě cestu k uvolnění vlastní, zadržované sexuální energie. Nemusím uvádět příklady z médií ?

Zpět k tématu. Jsou DVĚ JEDINÉ PODMÍNKY k dosažení naprostého, neuvěřitelného, silného a mnohočetného orgasmu. První se týká jen a jen mužů. Ženy to samozřejmě ví a budou horlivě přikyvovat. Muži strašně spěchají. Vůbec nedokážou kontrolovat tenkou linii ovládanou ještě vůlí, kdy se blíží ejakulace. Je potřeba ji rozpoznávat. Jde to, chce to jen trošku cviku, nesobeckosti a pokory. Pokud muž dokáže včas vystavit stopku, tak to sice bolí, ale v obou tělech je nashromážděná omamná, sexuální energie. Za malou chvíli je možné pokračovat. A věřte nebo ne, ta energie se kumuluje. Tímto způsobem je proveditelné protáhnout milování na mnoho hodin. Nejhorší je první přiblížení se k oné hranici. Poté je to snazší a snazší. Tantra používá vizualizaci, která funguje moc dobře a my tuto hromadící se energii posunujeme kanálem uprostřed těla - flétnou ( čakrami ) směrem od přirození přes břicho, srdce až do hlavy a ven poslední čakrou, která je v nejvyšším bodě hlavy. Tím se ale nemusíte zaobírat. Stačí si jen představit, že energie postupuje vzhůru a ona bude postupovat. Ani nemusím mluvit o tom, co žena prožívá. Pro většinu z nich to bude okamžitý ráj neuvěřitelné rozkoše. Pokud by některé náboženství prezentovalo takovýto ráj, bude jediným na celém světě. A pro muže ? Věřte, ten samý zážitek. Po několika přiblížení k linii bude tělo až bolet, jak se bude svíjet rozkoší. Svět okolo přestane existovat. Ženy to učit nemusíte. Skutečně ne. Bez vyjímky to znají dokonale, pokud nepřistupují k vlastnímu aktu jako nadopovaná koulařka nebo naklonovaný samec.

Skutečným mistrovstvím je, pokud muž, teď už Bůh, po několika naprosto šílených hodinách si prostě své sperma nechá tam, kde je. To je ryzí, skutečné božství, delikátní umění. Tantra učí techniky jako je dýchání, cvičení ( zejména uvolnění pánve ), zámky ( naplnění a zadržení energie před dalším posunutím výše). Jsou to samé praktické věci, ale ne ty nejdůležitější. Stačí pracovat s tenkou linií. Stačí.

Druhým zásadním předpokladem je, že nebudete tahat do milování vaše myšlení. Ať se týká tvaru postavy, očekávání, sebe důležitosti, schopnosti, podmíněnosti a jiného odpadu. Věřte, že těla to nepotřebují a tak jim důvěřujte. Používají naprosto jiný jazyk a vystačí si. Přistupujte k partnerovi, partnerce jako nevinné děti, tantra říká jako k Bohu a Bohyni. Prostě zde může být jen to, co sem patří. Těla, emoce, pocity provázené dotyky, láskou, vlídností, pokorou a naprostou odevzdaností. Zapomeňte na těch pár hodin, kdo jste. Najít takového partnera - partnerku v dnešní době je složité. Byli jsme zahnáni příliš daleko, jsme blokováni a neumíme se skutečně oddat slasti. Do milování je potřeba žuchnout, nechat se strhnout, nechat volný průběh naší přirozenosti. Je to božský akt. Je to ryzí radostí dětí z Boha. Skutečně. Je nejvyšším poděkováním stvoření. Vaše ego tam prostě nepatří. Nechte ho před dveřmi. Potom si ho cestou vyzvedněte. Jednou tím projdete a raději se nebudete chtít nikdy milovat, než se milovat tak mizerně, jak to drtivá většina lidí předvádí. Potom i masturbace, pokud je prováděna tantricky, je mnohem cennější. Ale dvě těla jsou vždy vícenásobná rozkoš a zejména je dokončen dokonalý kruh dvou energií tvořících vesmír. Tím se dostáváte přímo do Zdroje, odkud všechno vzešlo.

Je to jako se vším, co napíšu. Prostě to jen vyzkoušejte. Nic víc, nic míň.

Čtvrtek 19.8.2004

Někdy, když se vracím k tomu co napíšu, mám pocit, že jsem největším nepřítelem myšlení. Není to tak. Vnímám, a je to velmi neobratně a hloupě řečeno, několik postupných stavů. Tím prvním a nejvíce rozšířeným je stav, kdy se plně ztotožňujeme s naším přemýšlením. Jsou to naše myšlenky, naše názory, naše pravdy, přesvědčení, vidění smyslového světa. Zde jsou myšlenky neomezeným diktátorem. Někdy se cítíme dobře, někdy hrozně. Myšlenky tančí svůj nezadržitelný a chaotický tanec. Na vše reagují. Na reklamy, na motivace, na názory ( myšlenky ) druhých lidí, na počasí, okolí, na všechno. Nikdy není nic hotové. Dosahujeme dílčích cílů, které nám přinesou chvilkový pocit štěstí nebo zadostiučinění. To je obludný kolotoč příčin a následků. Naše pochody jsou do značné míry zautomatizovány. Svoji vlastní seberealizaci hledáme jen a jen venku. Cítíme se dobře, pokud nás okolí respektuje, pokud máme přátele a známé, kteří nás akceptují. Jediným cílem života je přežít. Pokud možno bez velkých výkyvů. Chlácholíme se představou, že po sobě něco na tomto světě zanecháme. Obětujeme se vlastním dětem a říkáme, že stačí, když se budou mít lépe než my. Takový život je bez šťávy, je nudný a šedivý. Stav zombie. Ale, my nic jiného neznáme. Žije tak přeci každý, co chtít víc ? Druhá etapa přináší různé techniky na boj s myšlenkami. Mezi ně patří meditace, řízená relaxace, mantry, čtení duchovních knížek. Usedáme a snažíme se kontrolovat vlastní myšlení. Už to přináší jakousi úlevu. Ale tento boj je naprosto k ničemu. Pokud "rozumně a logicky" prozkoumáme, co jsou myšlenky, nic nenajdeme. Abychom je našli, musíme být v tu chvíli myšlenkou. Myšlenky existují pouze v sobě samých. Nechodí po ulicích, nebo po venku. Zde se motá většina východních učení. Pokud se snažíme zničit nebo usměrnit tok myšlenek, tak pouze opět v oblasti myšlení. Myšlení bojuje proti myšlení. Jedna nahrazuje druhou. Jsme stále v hlavě. Přehazujeme jednu hromadu na druhou. Třetí oblastí je příměří. Pokud myšlenky jsou, tak ať jsou. Zde se snažíme vlastní myšlenky od nás odsunout. Je to jako s baterkou. Pokud svítí, myšlenky se rojí. Můžeme s vodopádem zápasit, stavět hráze, nebo od vodopádu odstoupit. Chovat se velmi bezstarostně. Odstoupit od myšlenek znamená, nechat je dělat si co chtějí. Volbu, co pro vás znamenají je jen na vás. Zde může dojít k situacím, že nemáte názor, nic si nemyslíte o dané představě. Nejste ničím. Nic je slovo, které mate myšlení. Kdo jste ? Nic. A co je to nic ? Nevím. Co si o tom myslíš ? Nic. Jaký je tvůj názor ? Žádný. Pokud se baterka rozsvítí sama od sebe, máte tento "postoj". Pokud naopak baterku chcete rozsvítit, přivítejte vaše myšlení jako úžasný nástroj. Vstupte dobrovolně dovnitř. Časem pocítíte vedení vaší intuicí. Vypadá to jako myšlení, ale slova jsou zvláštní, moudrá a těžko vaše. Intuice "myslí" za vás. Čtvrtou oblastí je totální odevzdanost všemu. Splynete se vším. Už je těžké rozeznat, co je to důvěra, úleva, svoboda. Máte nějaké intenzivní a šťastné stavy, které nepotřebujete pojmenovávat. Myšlení to vidí jako totální rezignaci, chuť nepřemýšlet, naprostý nezájem. Tak to může rozlišovat mysl, ale mysl vás už také nezajímá. Berete si ji jenom když cítíte, že tak jo, tak teď budu přemýšlet. V tomto ne-stavu už nejste jménem, synem, dcerou, otcem, matkou, občanem. Je to jakási bezstarostná lenost, neúčast a odevzdanost. Nic nechcete. V této oblasti začínáte PROCIŤOVAT, co je svoboda, štěstí, úleva. Ochutnáváte nečinnost, nepřemýšlení. Účastníte se dění tohoto světa, ale výsledek, dosahování, smysl - nic z toho netoužíte získat. Tak mizí touhy, vaše touha se rozplyne do přítomnosti, do toho, co zrovna nyní je. Není minulost, ani budoucnost. Vše, co se ocitne ve vašem zorném poli ohraničeném smysly, je vaše velká rodina. Toužíte milovat a vše tryská zevnitř ven. Milování nemá rozum, logiku ani smysl. Štěstí je na tom stejně. Svoboda také. To je to původní, to co je zde stále a je to omamné. Čas od času lidé zahlédnou střípek tohoto stavu. V totální zamilovanosti, v orgasmu, v návalu šílené radosti, vděčnosti, když někdo ohromně pomůže, aniž byste to čekali. Vy ten pocit znáte, v tom okamžiku ztrácíte strnulost vlastní důležitosti a naprosto se tomu podáte. Proto otázky, logika, pravdy, úvahy k ničemu nejsou. Vlastní stav totálního prožívání je něco, co nikdo nemůže vzít. Objevit sama sebe je jediné kouzlo života.

Středa 18.8.2004

Není různých zdrojů, není více stvořitelů. Vše je jedním, jediným, nekonečným začátkem. Neexistuje čas, neexistuje nadřazenost, neexistují formy, není pokrok a není tmářství. Vše je vším. Nic nebylo počato a vytvořeno nikde jinde. Vše je to, čemu říkáme Bůh. Nic se nikdy nezměnilo. Bůh je ve všem. Každý z nás je Bůh, já jsem vámi a vy jste mnou. Naprosto identická esence projevu. Komu záleží na tvaru forem ? My, tak jak se vidíme, jsme ledovcem. Ledovce mají velmi různé tvary a barvy. Působí tak individuálně. A ledovce se stále mění. Ledovec nemá možnost vidět oceán, i když jím vždy byl a je. Ledovec vidí jen jiné ledovce. Přesto je zde palčivá touha poznat svůj zdroj, splynout s ním. S ledovcem lze neustále pracovat. Lze měnit přesvědčení, učit se, cvičit, meditovat, věřit, obětovat se. Říká se tomu žít život. Život, jak ho chápe ledovec, je směsice citů, dojmů, emocí, chápání. Je to neustálé hledání štěstí. Z pohledu oceánu ledovec neexistuje. Ledovec je forma vzešlá z oceánu a je stále oceánem. A jak rozpoznat něco, když vše je jedním ? Něco se musí oddělit. Pokud toužíme po osvobození, osvícení, prozření je těžké ho najít. Jaká by měla být cesta, technika k tomu, abychom dosáhli něco, co jsme vždy byli a jsme? Aby ledovec mohl splynout s oceánem, se zdrojem, musí se v něm rozpustit. A pokud dojde k rozpuštění, poté nic jiného není. Není nic, čeho by se mohla myšlenka chytnout, čemu porozumět a co pochopit. Proto snaha najít, udělat, konat, se točí v bludném kruhu iluze. Pokud se snažíte porozumět slovům, konáte zbytečnou práci. Slovo bombarduje mozek a detonace jsou dalšími myšlenkami. Myšlenky vždy vyvolají nové myšlenky. Protože, co vlastně skutečně děláme? Přetváříme a přemisťujeme omezené množství hmoty. Žijeme v představách, protože jsme byli naučeni vytvářet smyčky v myšlenkách. A tento kruh sám sobě rozumí a umí se ve svých hranicích identifikovat. Poté to působí jako realita. Prožíváme své emoce a shodli jsme se na pojmenování. Poté vypadají reálně. Ale jsme v říši iluzí, ve zvláštním světě, který žije sám pro sebe. Smrt nakonec uvolňuje neohraničenou a nesmrtelnou esenci z fyzického těla a mysl se rozplývá. Iluze mizí. Iluze je společným dědictvím lidstva a hmota tak doznala mnoho změn a také nespočet jmen. Bylo vynalezena záplava objevů. Neexistovali tyto objevy, které si přivlastňujeme, již předtím ? To je paralela s tvořením. Objev je změna z dříve ( pouze smyslově ) neviditelného do viditelného. Je to nové pochopení hmoty, vyvolání vlastností, které zde ovšem vždy byly. Je to skrytý potenciál, který existoval a teď je rozpoznatelný našim omezeným vnímáním. Tak se sám utváří celý vesmír. Mění hmotnou tvář. Ale vše je stále původní, nezměněné. Jediná brána, která je k dispozici je ticho. Konec činností. Proto meditace může být klíčem. Pokud je meditace skutečnou nečinností. Pokud neexistuje důvod, technika, cíl. Ticho nic z toho nezná. Ticho je to původní, nezměněné. Nepotřebuje pojmenovávat. Ničeho se nedá dosáhnout. Ničeho. Dosahujete - ledovec narůstá, cvičíte - roste, necvičíte - roste. Nekonečný velekolotoč příčin a následků, nových a nových propojení. Proto rozpuštění nemůže mysl nikdy porozumět. Nic tam není. Schází protiklady a mysl má vždy dvě nohy a dvě ruce. Musí stát rozkročena. Musí dostat rozdíly. Jinak se ztrácí. Odsuňte od sebe svou mysl, dívejte se na mysl jako na nástroj a vnímejte oblast, odkud přichází. Zavřete oči a zůstaňte tiší, nic nemusíte dělat, nikam nemusíte jít, ničeho nemusíte dosahovat.

ODPOLEDNE

Když zmizí zlo, mizí i dobro.Když se temné údolí ozáří prudkým sluncem, nezbude nic jiného, než to, co tam vždy bylo a je. Prázdnota, úleva, rozpuštění, unášení. Ten stav lidé někdy nazývají láskou, zamilováním, extází, štěstím.. Zaplaví vás přívalem slz. Je ohromujícím, vše prostupujícím, nenasytným, věčným. Je vším, začátkem i nekonečným pokračováním. Je požehnáním. Nečekaně vytryskne, mocný pramen, chrlící sopka, výbuch světla a uchvátí celou vaši bytost. Vy explodujete. Cítíte bolest, intenzivně bolí. Je naším společným dědictvím. Není jediné bytosti, která by snad mohla být vynechána. Tryská z vašeho srdce a buňky v těle začnou tančit šílený, vířívý tanec. Náhle sedíte, mlčíte, nedokážete se pohnout a vstřebáváte hltavě tu nekonečnou záplavu blaženosti. Nic, nic vás nemůže dostat zpátky do původního, ponurého světa představ. Nelze To popsat, slova nestačí. Nevidíte nic jiného, než sami sebe. Každý tvor, každá věc, je vámi. Poznáváte se ve všem. Splynete s celým vesmírem, sami se stanete vesmírem. Vše trpké zůstane daleko za vámi, jako sen. Proto se nedá popsat. Natáhněte chvějící se dlaně, zavřete oči, buďte tiší, velmi tiší a přehrady zmizí. Je to ta nejjednodušší věc. Je To vše, vše. Valící se bouřlivá řeka nemá koryto. Bere sebou úplně všechno. Víc toho není a ani nemůžete cítit, že by něco scházelo. Mozek je paralizován. Srdce šílí. To srdce, které bylo tak netečné a tiché, se zběsile rve z hrudi.

 

ODPOLEDNE II.

Včera jsem položil otázku, které jsem nikdy nevěnoval a nevěnuji pozornost. " Jak se může změnit současné uspořádání světa, hmmm ? "Odpověď byla rychlá a stručná. " Dejte vládu světa do rukou žen, těch žen, které se ještě nestačily změnit v muže". Jak prosté.

PONDĚLÍ 16.8.2004

Nehledejte mistry, nemohou vás nikdy nic naučit. Nikdy neexistovalo nic k učení. Co byste se měli učit, vlastní, přirozená podstata tady stále je. Nedá se ani objevit. Je. Vy jste podstatou. Mysl s tím nemá nic společného. Mysl rozumí a vidí viditelné formy podstaty, ale vlastní podstatu ani neuvidí, ani ji neporozumí. Mysl nikdy tak daleko jít nemůže. Učení, techniky, slova jsou jen formy. Tisíce let se zaobíráme formami. Nabíráme vodu do nádoby, tvoříme led a vyrábíme páru naprosto zaujati touto činností. Pokud naleznete známého, zkušeného mistra, který vám pomůže vyprodukovat kvalitnější led, vyčistí nádobu, vykouzlí více páry, tak jste potkali hledajícího a není mezi vámi rozdíl. Pokud k vám přistoupí neznámý muž, žena, a odebere tyto předměty uctívání, pokud vám mlčky ukáže na vodu, poté se to stane. On, ona, nejsou důležití, je to společné právo. Potom nemusíte vidět obraz mistra, nebudete totiž vidět nic. Jen a jen nekonečno, lůno vesmírné matky, bezpečí, blaženost a lásku. Víc není zapotřebí. Víc toho není. Ježíš bojoval s ďáblem v poušti. Ďábel neexistuje ve fyzické podobě. Ďábel byl pouhopouhým pokušením. A pokušení v jeho případě byla pochybnost. Nic jiného. To, co prožíváme mnohokrát za svůj život. On cítil omamnou vůni vlastní podstaty, mluvil o Otci. Otec v té době hodně znamenal. Žena nebyla ničím. Dokonce i jeho matce bylo upřeno právo přirozeného porodu. Muži se vždy báli žen, ženy jsou mnohem vnímavější ke svému srdce. Nepotřebují tolik slova, stačí cit a světlo. Otec, matka, podstata, oceán, život - na pojmenování skutečně nezáleží. Pochybnost je nekonečný boj mezi naším chápáním a tajemstvím volání. To tajemné, nepojmenovatelné, nás neuvěřitelně přitahuje. Ale nerozumíme tomu, nevíme co to je. Přesto Ježíš s obrovskou vášní a zanícením mluvil o pokladu uvnitř srdce. Cítil, ale nedokázal popsat slovy. Mluvil v symbolech, symbolickou řečí. Pokud potkáte člověka, který dosáhl vnitřní podstaty, budete ho vždy milovat nebo se ho budete bát. Samozřejmě v hlubším slova smyslu ne jeho viditelný obraz, ale světlo a lásku, které mocně vyzařuje. Všichni po něm toužíme. Na Ježíše si ďábel šáhl ještě jednou a opět zvítězil. Bylo to na kříži, kdy měl pocit, že ho Otec - podstata opustila. Ježíš nebyl tak probuzen jako Budha. Byl horší ? Ne, je zbytečné takto uvažovat. Patřil k těm mála, kteří dokázali ochutnat ze srdce. Není nic horšího, než když jeho svědci, žáci, začnou tvořit řád a učení. Vytvoří soubor nařízení a norem. Nepochopili vůbec nic. Nic. Přeložili esenci milovaného do rigidní formy slov. Ano, dokázali zemřít příšernou smrtí, ale to umí i teroristé řídící letadlo na dvojčata. Stačí tzv. víra a přesvědčení, že odměna bude dostatečně velká. Jejich smrt nic neznamenala, ztrátu fyzického těla. Každé učení má velmi jednoduché pravidlo. Pokud vnímáte lásku, mír, blaženost a štěstí, je to cesta, která vás může dovézt blízko ke zdroji. Ne úplně k němu, tam se nedá dojít. Do zdroje samotného musíte být stržen, spadnout do něj, být unesen. Není to brána ke klepání. Brána na kterou máte klepat je touhou po osvobození, vaše právo. Ptal jsem se věřících na pár otázek. Vyděsilo je to. Co je to víra ? Co je to ráj ? Co je to peklo ? Co je to Bůh ? Víra je hluboká důvěra v něco. Není potřeba vymýšlet v co. Chcete nakrmit hlavu, rozumět tomu ? Víra je důvěra a volání po osvobození. Nevíte, jak to uděláte, nevíte co se stane ale jste připraven se tomu poddat, spadnou do proudu až to příjde.. Do proudu se padá z ticha, nedělání, nepřemýšlení, nekalkulování. Přijde to, vždy to příjde a to je víra - důvěra - radost. Ráj je křišťálová přeměna ve společný zdroj, ráj je příchod domů, ráj je rozzáření světla, ráj je vše a vše je domovem. Peklo snad je naše hloupost, umíněnost, strach a pýcha, je to oddělenost. Je to individualita, otočení se k domovu zády, prožívání vlastního života v myšlenkách, padání do nových a nových osidel vztahů, tlaků, protikladů. Peklo je naše nespokojenost v přítomností v tom stavu, v jakém je. Jiné peklo není. A Bůh ? Bůh je vše, my jsme viditelnou formou Boha, my jsme Bohem, my jsme vzešli z Boha. Bůh není nic jiného. Je to vše, co je. Nic neschází a nic nepřebývá. Vše je v perfektním pořádku, vždy bylo. Proto je ďábel symbolem, pokušitelem, našeptávačem. Brání nám poznat vlastní srdce a otevřít bránu nekonečné, závratné a vše prostupující lásky. Brání nám být nejzákladnější esencí. Budu stloukat vory a ukazovat na druhý břeh. Z lásky k sobě a z lásky ke všemu. Já již nemohu více dostat. Teď toto dědictví předávám vám a vy jste také jediní, kteří mohou nabírat nebo nechat ležet. Tu volbu máme odnepaměti. Naproti vám nikdo není, nikdo. Jste jen vy.

NEDĚLE 15.8.2004

Je obrovskou naivitou se domnívat, že můžeme něco dát. Velmi mnoho lidiček mluví o oběti, o dávání daru. Je to všechno šílený nesmysl. To jsou podmíněné dary. Něco vyžadují. My je nedáváme, my obchodujeme. Minimálně darující musí mít dobrý pocit z dávání. Nechápu, že o tom mluví náboženství. Co je skutečně naše ? Co hmotného nepochází z planety ? My jsme si hmotu přivlastnili ( v hlavě, ne ve skutečnosti ). Není na tom nic špatného, je tu pro nás. Ale pokud v absolutním měřítku tato hmota nemůže být naše, nemáme ani co dávat. Ve světě myšlení, pravidel a papírů existuje jakési "soukromé vlastnictví". A jsou-li nastavena pravidla a řád našeho myšlení, potom v této kategorii něco skutečně dáváme. Jen proto, že lidé přikyvují:" Ano, tato hmota je tvoje". Dávám-li někomu něco, v okamžiku předání na danou věc zapomínám a pálím mosty případné vděčnosti. Jinak budu riskovat minimálně zátěž, že můj vztah s dotyčným není uzavřený a předpokládat, že mi něco dluží. A tím se to stane nedořešenou záležitostí. Dokonce ani duševní vlastnictví nepovstalo z nuly. Občas se stane, že dokážeme nabrat z universální studnice moudrosti. A ejhle, okamžitě je to naše. Je to hrozná hloupost, založená jen na tom, že mysl nezná zdroj. Pokud bych náš známý život roztříštil do segmentů a naprosto nezávisle ho pozoroval, dozvím se úžasné věci. Tělo. Nežijeme na území, kde by skutečně někdo trpěl hlady. Nebo musel trpět hlady. Naprostá většina lidí je schopna zabezpečit dostatek jídla, pití, přístřeší a oblečení. Vzduch je zdarma. Toužíme být velmi bohatí lidé, nebo úspěšní, chceme být "seberealizováni". Tělo bohatého člověka a člověka dejme tomu průměrného se má zhruba stejně "dobře". Nakonec jsme dávno přišli na to, že příliš mnoho bohaté potravy škodí. A jíte-li langusty, kaviár nebo okoralé knedlíky, nebo zvadlou mrkev, příroda přijme vše v přiměřeně podobné formě. Ještě aby si příroda diktovala, jestli je hovno řádně zatočené, nezapáchající a má správný odstín. To co hraje největší roli je, že langustu si prostě každý dovolit nemůže. Tělo během krátkého, časového, životního úseku prostě zakmitá nohama, rukama, něco vypije a stráví, vydýchá, něco vykadí, vyspí se a po nějakém čase se vrací zpět do hlíny. Tělo nevnímá nic, co se ho bezpodmínečně netýká, jako je velké horko, zima, hlad, žízeň, nutkání vyměšovat nebo milovat se. Tělo je hodně imunní vůči našemu třeštění. Je jako hodný pejsek, jde tam, kam ho myšlenky pošlou a dělá to, co myšlenky vymyslí. Ovšem v některých věcech je nekompromisní. Zkuste nedýchat, nejíst, nepít nebo nevyměšovat. Tam se nikoho neptá. Pokud toužíme po úspěchu, je to jen proto, že neznáme sami sebe a nutně potřebujeme odezvu okolí. Pokud nás chválí, pokud máme víc hmoty a lépe nastavené myšlení, cítíme jakýsi závan blaženosti a potvrzení naší existence. Ví se o nás. Je to ovšem jako droga, vyžaduje to další a další dávky. Pro tuto závislost jsou lidé schopni udělat cokoliv. A pokud to nejde, nastupuje jiná droga. Být chudý je tak šlechetné. Tady vyvstává příslib odměny ve formě postupu do vyšších společenských vrstev po smrti po boku námi ukecaného Boha. Existuje prostřední "necesta" a tou je, prostě nad tím nepřemýšlet, neboť jedna i druhá strana mince je naprosto k ničemu, je nedůležitá. Bohatý, dobrovolně chudý = hrajte si podle svého gusta, pískoviště je tu pro vás. Druhou oblastí je fantastický svět myšlenek. Není to nic, s čím bychom se narodili. Vše je získáno výchovou. Je obrovský rozdíl, pokud se narodíte u nás, nebo u křováků. Myšlení, charakter, pravdy jsou diametrálně odlišné. A myšlení se také několikrát změní, tak jako tělo, které se vícekrát kompletně obnoví. Na myšlení je postaven náš pocit identity, příslušnosti a sebeurčení. To je nakonec hrozná představa, hrozná. Být vlastní, měnící se myšlenkou. Každou noc vlastně nebýt a ráno si vzpomenout, že jsme ten a ta. Pokud budeme trvat na této fantasmagorii, totálně promarníme příležitost poznat, kdo vlastně jsme. Jsme to, co si mysl představuje jako nic. Jsme život a život je vše. Vše, na co se podíváte. Jsme součástí, ne individualitou.

SOBOTA 14.8.2004

Velmi mnoho náboženství používá symboly. Z velmi praktického důvodu. Vidíte symbol a vytvoříte vlastní, originální mentální obraz. Ten symbol projde vaším myšlením a na konci vypadne ve formě názoru, přesvědčení. Jsou na něm nalepené vaše zkušenosti, prožitky a pravdy. Ale symbol zůstává čistý a nezměněný. Mácháme ho v nekonečném množství barev. Jedním z nejsilnějších a nejvíce zneužívaných symbolů je nebe a peklo. Je to skrz naskrz duální vyjádření, tak uchopitelné našemu smyslovému vnímání hmotného světa. Ti, kteří jsou vyděšení a ustrašení si hledají bezpečné ulity, které neexistují. Hledají si útočiště pro své vlastní prožívání světa, který se drtivou většinou času odehrává v myšlenkách. Člověk, který trpí, je tlačen, nezná vnitřní mír a lásku a nemůže uchopit smysl vlastního života se nalézá v pekle. Není potřeba hledat jiného pekla. Peklo může být nespokojenost, zoufalství, apatie, hledání a nenalézání, neklid, nedůvěra, zbytečnost, marnost. Satan nebo ďábel a mluvím zde opět o symbolech, protože oni jsou přeludem a existují pouze ve formě tíživých a otravných symbolech nastavil řád, který masakruje vnitřní svobodu člověka po velice dlouhou dobu. Zde jsou pravidla ( vytvořená jen a jen lidmi ) :

- Nepoznáš svoji podstatu na tomto světě, budeš marně hledat a já z tebe udělám blázna, protože ti slíbím dokonalejší hmotný a smyslový svět po tvé smrti. Tím dosáhnu toho, že dobrovolně budeš nosit pouta otroctví

- Vytvořím pomocí šílenců knihu, která bude hovořit o velkém lidském učiteli a tato kniha bude zákon. Pochybovat o této knize nazvu rouháním a vytvořím ten nejhorší obraz pekla, který si tvá lidská představivost dokáže promítnout v hrůzných obrazech tvých myšlenek. Tím také poplivu osvíceného mistra.

- V mých domech uctívání uvidíš smrt osvobozeného, na výstrahu všem, kteří se chtějí protivit mé vůli. V oněch přepychových domech budou sloužit mí nejvěrnější a nejhloupější

- Pokud se staneš mým služebníkem, již nemusíš nikdy pracovat a ostatní tě budou živit. Jediné co budeš vykonávat, je dávat falešnou naději a strašit krutým trestem. Otroci musí uvěřit tomu, že jsou nečistí a od samotného narození obtíženi obrovských hříchem, který si musí odpracovat.

- Kvůli mě se povede nejvíce válek. Zemře milióny lidí, které jsem omámil sliby a zavázal poslušností. Pokud bude vhodná příležitost a lidstvo nebude pozorné, upálím a umučím tisíce lidských bytostí, které se rozhodli být sami sebou v náruči přírody.

- Otroci na důkaz své poslušnosti budou nosit vražedný nástroj na svém vlastním hrdle. Budou vždy zaměřeni svou pozorností ven, vzývat mě v modlitbách a žít v neustálém strachu z hříchu.

- Nejvěrnější z nejvěrnějších budou odmítat život a vlastní zrození. Budou žít v celibátu a veškeré dary rozkoše obětují na můj oltář. Budou nesmírně trpět a každý projev přirozenosti ve formě uvolnění sexuální energie bude tvrdě odsouzen komunitou ďáblových pohunků. Byť je zřejmé, že celibát ve své absolutní formě je proti lidstvu i stvoření

- Přesto, že zákon mluví o chudobě, mohou si mí služebníci ponechat majetek a nadále ho hromadit. Protože lesk zlata, vznešenost a honosnost chrámů ohromí příchozí ovečky. Přesto, předstírej lásku a část majetku rozdej chudým ve formě jídla a ubytování. Tím dosáhneš skvělé příležitosti vlákat je do našich řad.

- Rozšiřuj ďábelské učení do všech koutů země a nedbej na původní víru obyvatel. K tomu ti slouží naše kniha, která popisuje ukrutné utrpení nevěřících. Chovej se úlisně a měkce a vždy měj na paměti odměnu, které se ti dostane po smrti v pekle. Pokud nedokážeš zlomit odpor těchto obyvatel, použij násilí, pokud je vhodná doba a příležitost.

No, to by snad stačilo. Samozřejmě neberu výše uvedená slova vážně. Je mi skutečně moc líto, pokud se lidé takto nechají napálit a všechnu vládu převezme rigidní učení a zautomatizované vzorce myšlení. My přece nejsme tím, co jsme při narození ani neměli. Nejsme myšlením. Myšlení je doména lidstva a učíme se mu postupně. Je to pouhopouhý nástroj a tak by měl být používán. Pokud schází myšlení, například u zvířat, rostlin, samo stvoření poskytne dostatek pudů k hmotné existenci. Nemusíme se o to starat. Myšlení, pokud se s ním skutečně ztotožníme a jsme myšlením, vede jen k neustálým problémům ( Budha říkal utrpení ). Myšlenky nás poté buzerují a vymýšlí ptákoviny o skvělých zítřcích. Nikdy to prostě nebude ono. Nikdy neudržíme trvalý pocit blaženosti, nebo chcete-li štěstí. Nikdy nebudeme schopni začít vnímat své hluboké, vnitřní a to prvotní já - život, myšlenku tvoření z potencionální prázdnoty do úžasné směsice forem. Vše, co je na planetě je dárkem pro nás. Samozřejmě myšlení vymyslelo vlastnictví a všechno se rozebralo. Ale teď se fakt zeptám ? Pokud vlastníme, čeho se to dotýká ? Uvědomuje si naše tělo vlastnictví ? Uvědomuje si to, co oživuje naše tělo, vlastnictví ? Tak čí je to potom vlastnictví ? Myšlenek ? A co jsou myšlenky ? Na co jste přesně myslel 14.8.2003. Přesně ! Myšlení se mění, každý okamžik je jiné. A co ve spánku ? K myšlení také nemůžeme přiřadit vlastnictví. K jaké myšlence by teda mělo patřit ? Co potom zbývá. Už jenom rozpoznávací symboly. Jméno, občanka, pas, dosažené vzdělání, dosažená funkce. To je dost primitivní uspořádání. Jsem to, co mám v plastiku napsané, jsem poznatky získané za pět roků na škole, jsem volbou několika miliónů lidí ve volbách. Jsme snad nějakou uvízlou představou ? Nebo jsme nepojmenovatelná, tajemná, živá bytost ? Nádherná forma vytvořená z oceánu nekonečnosti. Jsem oceánem a s ním nemají individuální myšlenky nic společného.

PÁTEK 13.8.2004

Nepovažuji Ježíše, Buddhu, Mohameda, Osha za svaté muže. Mimozemšťany, kteří se omylem dostali mezi nás, přiměřeně tupé lidské bytosti, na zem. Byli to živoucí lidé, jako my všichni Objevili svoji vlastní podstatu. Tu podstatu, která je identická a vlastní všem formám. Někdy se tomu říká osvícení, prozření nebo osvobození. Problémem je, že komunikace probíhá za pomoci slov a písma a to je doména mysli. A mysl je cvičená opice. Mysl není nic jiného než využitá kapacita nejvyvynutější bytosti na Zemi a tím je člověk. Kde by byla mysl, pokud by neexistovalo vzdělání ? Prozření, které oni poznali, je si velice podobné, ale nedá se předat slovy. Když Mistr zemře, chopí se žezla jeho žáci. Samozřejmě ho nesmírně milovali, ale nic nedostali. Zůstali u snahy pochopit. Dostali slova a to je jakoby dostlali kulový. Ježíš měl apoštoly. A tito apoštolové sepsali vzpomínky na Mistra a nahodili mozkovny. Tak vznikla Bible svatá - pouhopouhé a zbytečné vzpomínky. A zde začal neuvěřitelný chaos. Ježíš nic nenapsal. Taky proto, protože věděl moc dobře, že to nemá žádný užitek. V bibli je napsáno velmi mnoho moudrých slov a také popsáno mnoho situací ze života Mistra. Ovšem bible je šíleně vratká berlička. Je v podstatě naprosto k ničemu. ALE ... Je srozumitelná tomu nesmyslu v hlavě, kterému říkáme mysl. A proto věřící neustále protlačují přiblblé důkazy, buzerují odběhlé ovce, straší a vyhrožují peklem a z Mistra udělali šíleného idiota. Nic. Pokud Mistr odejde, ti, kteří ho nepocítili, prostě mají smůlu. Příjde další Mistr. S Buddhou je to naprosto to samé. Učení, které není jeho učením, ale vizí, se opět díky milcům Buddhy zaseklo ve slovech. Nikdo nedosáhl stavu Ježíše a Buddhy na základě jejich "učení". Prostě to nejde. Ten, kdo věří v jedinou "správnou víru" a klepe se na trafiku v ráji je neškodný blázen ( pokud není opásán výbušninou nebo nepodpaluje kacířskou hranici ). Nebe a peklo neexistují, pouze jako symboly. Peklo - náš život v hlavě a v myšlenkách. Nebe - objevení naší vlastní podstaty hluboko pod myšlenkami. Ale nakonec je to naprosto jedno. To, co přichází zvenčí a to co nás ovlivňuje je naší vlastní volbou. Já také přicházím z venčí. Nikdo vám nepomůže, pokud sami nenajdete touhu, kutat uvnitř sebe. Přenášet se dá vize, vůně, ale ne znalosti.



Komentáře

Nejsi přihlášen/-á. Komentáře tady můžou číst a přidávat pouze přihlášení uživatelé.
20.08.2004 11:32
Jsem opravdu rád,že jsem tě ,mohl "poznat". Měl bych být smutný,brečet a já nevím …
20.08.2004 11:33
oslavujte juchůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů…
25.08.2004 20:41
ptám se tebe - juchůůůůů... a co jako? vyplňuješ prázdné prostory? nebo to má mí…
26.08.2004 07:42
Milá vráno, v tvém krákání zní nádherný smích poznání. Jsem ráda, že TO takhle…
26.08.2004 11:46
http://blog.lide.cz/tantras/
26.08.2004 14:28
"Problém" tkvý v tom,že mě nelze pochopit;-) Nevšímej si mých projevů,které jsou z…
27.08.2004 08:37
dík. vrána
27.08.2004 12:06
také děkuji,juchůůůůůůůůůůů!
27.08.2004 19:05
Hele, Ty juchůůůůůůůůůůů - mírně se Ti omlouvám, neboť při letmém čtení m…
27.08.2004 19:09
Toto je pro Meezka. ... jo, jo. Krá, krá... mj. i o tom ledovci je to hodně dobrý... v…
27.08.2004 19:17
Toto je pro souputnici: A Ty Vlašťovko, chceš-li, se ozvi na právě vytvořený e-mail:…
30.08.2004 17:47
Děkuji za tvůj krásný krákot,juchůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů…
11.07.2005 12:35
coo?? ako???? no fasa, no fas...a
19.07.2005 09:33
Hi Mezku ! Je podivné, že se pokoušíš popsat nepopsatelné, a poučit nepoučitelné…
18.10.2005 20:24
Existuje mnoho cest do pekla, a jen jediná, úzká do nebe. Nebe a Peklo skutečně existuj…
08.11.2005 16:27
teba musela nejaka zenska poriadne zrazit dolu, asi hlavne zrazila tvoje ego... ubohy nestas…
09.11.2005 12:11
Ženy muže naopak v dnešní době srážejí dolů, do bahna maximální poživačnosti - …

Přihlásit se

Chceš upozornění na Osho akce?
Pozvánky na Osho akce:
14.12.2017 OSHO Love Praha Ha Devageet osobní zubař Osho – přednáška o sebeléčení a sebetransformaci. Mimo jiné bude mluvit i o dentálních schůzkách a práci s Osho na jeho vlastním probuzení, o lásce a o vědomí, o meditací.Představí Transomatický Dialog -techniku pro rozpomenutí se.
15.12.2017 Lažany, 15.-17.12.2017 Meditační vikend s Amar v Karavanserai. Je to skvělá příležitost ponořit se do vnitřní hloubky. Použijeme Oshovy aktivní meditace a také tiché meditace. Společně vytvoříme denní program, v němž bude prostor pro vaše přání.
15.12.2017 OSHO Love Praha Ha OSHO No Mind: 7-denní meditativní terapie v běžném životě.Skvělá příležitost očistit mysl od nánosů každodenního života a tak vstoupit do hlubokého ticha za myslí. Je to jedna z technik, která nám umožňuje osvobodit se od závislosti na potřebě terapeuta.
22.12.2017 OSHO Love Praha Ha Devageet osobní zubař Osho – přednáška o sebeléčení a sebetransformaci. Mimo jiné bude mluvit i o dentálních schůzkách a práci s Osho na jeho vlastním probuzení, o lásce a o vědomí, o meditací.Představí Transomatický Dialog -techniku pro rozpomenutí se.
27.12.2017 Osho ShangriLa Porod. 27.12.2017 -1.1.2018 Lektor: Bhagat, cena: 7150
31.12.2017 OSHO Love Praha Ha OSHO Love Silvestr: „no East, no West, we are One“ Spolu s přáteli z jiných kultur a jiných jazyků vás zveme na oslavu. Ochutnávka OSHO meditativních terapií, meditace: Kundaliní, Večerní setkání s Oshem, Půlnoční most. A spousta muziky, tance, sdílení.
07.01.2018 Praha 1 Meditativní terapie OSHO Born Again! 7-denní proces (2h denně od 19:00), při kterém se znovu spojíte s dětskými kvalitami jako spontánnost, radost, ticho, vitalita, zvědavost hravost. Během druhé hodiny budete sedět v tichu.
10.01.2018 OSMC Lažánky UMĚNÍ ODPUSTIT-tantrický trénink. Pracujte na svém vztahu, tvořte lásku a harmonii. Jak opravdu odpustit sobě i partnerovi. Prožijete způsoby hlubokého odpuštění a naučíte se posvátný rituál Išta deva tantra, který osvobozuje.
19.01.2018 Lažany 19.-21.1.2018 Meditační vikend s Amar v Karavanserai. Je to skvělá příležitost ponořit se do vnitřní hloubky. Použijeme Oshovy aktivní meditace a také tiché meditace. Společně vytvoříme denní program, v němž bude prostor pro vaše přání.
09.02.2018 Osho ShangriLa NLP Practitioner a hypnóza podle Ericksona - výcvik. zahájení 9.-14.2. Lektor: Bhagat, cena: zašleme podrobnosti na požádání
16.02.2018 Osho ShangriLa Oceánská matka. 16.-18.2. Lektor: Sananda, cena: 3250
zobrazit všechny pozvánky na Osho akce