Reakce na článek v Regeneraci 12/99 "Tančím tak rychle, jak dokážu"

nishkam 19.10.2001
Vážená paní Ilono,

cítíme se velice postiženi a zasaženi článkem "Tančím tak rychle, jak dokážu", proto zdvořile žádáme o uveřejnění našeho vyjádření k článku v podobném rozsahu a na podobném, stejně důležitém místě.

S úctou Igor Samotný

Píšu tak rychle, jak dokážu aneb virtuální realita o Meditačním centru Lažánky

Bylo jednou jedno meditační centrum nedaleko Brněnské přehrady. V blízkosti kaolínového dolu, ve kterém je romantické jezírko v lese, kam se Brňané chodívají koupat. Někteří zůstávají v úžasu stát a poslouchají tvrdou diskotéku, která vychází z lesního domku. Jeho obyvatelé tajemností již dávno předčili pověsti o nedalekém temném hlubokém jezeře. Obyvatelé tam dělají strašné věci. Viděl jsem je nahé v lese, muchlovali se v celé grupě, jde tam o nějaký tvrdý sex. Obyvatelé odmítají názor, že dělají od každého trochu a že to znamená nic pořádně. Když si někdo z obyvatel odskočí do hospody, tak ho tam ostatní nestíhají. Řevy z otevřených oken domku ruší často Lažáneckým siestu. Absolventka filozofie se svěřuje svým rodičům kam to vlastně jezdí, ale má smůlu. Rodiče dobře ví, že zde žije sekta tropící nepřístojnosti, lidé bláznivě pobíhají po kraji nazí a vyhladovělí, přitom je vyšetřuje policie. Typickým návštěvníkem je brýlatý dlouhovlasý mladík ze Slovenska , a nebo blonďatá novinářka, která už do Lažánek nejezdí. Starší účastník pracující u počítačové firmy své jméno tají, protože se zde za zvuku hudby natřásá úplně nahý v euforii, měli by ho za blázna. Razantní pražské neuroložce je jasné, že kdyby se o jejím letním řádění dozvěděl někdo z kliniky, stala by se terčem vtipů. Jedna z tanečnic si uvědomila, že ruce a nohy se pohybují samy a ona nad nimi ztrácí kontrolu. Udělalo se jí špatně jakoby vypila celé litry vína. Často je slyšet uvolněný vzlykot, to čtyřicetiletá blondýna povídá, že se baví se svým mrtvým otcem. Lékaři z těchto technik nemají radost, často pečují o pacientky zděšené z holotropního dýchání. Lidé často podléhají touze si zalétat a vyskakují z oken. Jiní dlouho leží na zádech a nepříčetně se smějí. Jenom vedoucí centra nad tím vším mává rukou.

Právě jste četli úryvek pohádky, kterou pravděpodobně podle bratří Grimmů napsala Pavla Hobstová jako reportáž z netradičních meditací v Meditačním centru Lažánky.

Se vší úctou a se vší zdvořilostí se v následujícíh řádcích pokusím popsat novinářské postupy, které v článku "Tančím tak rychle, jak dokážu" mají zjevný cíl lehce či těžce toto centrum zproblematizovat, ukázat jak je nekompetentní, jak je divné.

Paradoxem je, že popudem k příjezdu Pavly Hobstové do Lažánek byly dopisy nadšených účastníků, které došly do redakce Regenerace.

Pokusím se to ukázat, a to na způsobu práce s kontextem a na způsobu práce, když si novinářka vybírá vhodná fakta pro to, aby svého vědomého či nevědomého cíle dosáhla.

Začneme titulem článku "Tančím tak rychle, jak dokážu". Název článku asociuje poměrně známou stejnojmennou knihu Barbary Gordon, která je zpovědí uspěchané emancipované ženy v nemilosrdných poměrech, a která zmiňuje negativní zážitky z psychiatrické léčebny a podobných ústavů, zážitky blízké koncentračním táborům nebo vězení. Pro ty, kteří tuto knihu znají nebo ji četli, spojení s meditačním centrem navozuje velice zvláštní druh pocitu.

Autorka článku Pavla Hobstová se mi svěřila, že píše také do Lidových novin. Našli se lidé v meditačním centru, kteří si kladli otázku, zda-li existuje spojitost mezi lidmi píšícími do Lidových novin a pravidelnou kampaní, kterou vede vůči různým duchovním směrům a různým duchovním alternativám Společnost pro výzkum sekt skládající se především z ekumenického spojení osob křesťanského vyznání napojených na církve.

Autorka, jak je popsáno v úvodu, v celém článku používá postupy skandální novinařiny. Není důležité, jaká práce se v Lažánkách dělá, nejsou důležitá fakta, ale důležité jsou takové kousky faktů, které je možné řádně nafouknout, pomocí kterých je možné vyděsit, pomocí kterých je možné těžit pro jakýsi termný, negativní pocit. Když normální člověk tento článek čte, začíná si představovat všechno jiné, ale ne meditační centrum. Novináři tohoto typu stráví v Lažánkách několik hodin, pozorují, vyptávají se.

Taková, jaká je otázka, taková je odpověď. Zeptám-li se například na sex, lidé mluví o sexu. Napíši-li článek o sexu, lidé na sex reagují. Ptám-li se na kvalifikaci terapeuta, jinými slovy očekávám odpověď, kterou je možné použít na shození kvalifikace terapeuta.

Například v článku "Tančím tak rychle, jak dokážu" Pavla Hobstová neuvedla, že někteří lektoři meditačního centra jsou Mistři Reiki, Mistři Sufi, že centrum spolupracuje na mezinárodní úrovni, že centrum dělá mezinárodní projekty na pomezí kultury a přírodní léčby v Indii, Bangladéši, Japonsku, Americe, Rumunsku, Bulharsku, Řecku a mnoha dalších zemích, a to často ve spolupráci s českou ambasádou té země, nebo českým kulturním centrem.

Pavla Hobstová neuvedla, že lektoři meditačního centra vystudovali různé terapie na bázi aktivních meditací v Indii, Holandsku, Itálii, že lektoři meditačního centra mají několik tisíc žáků a absolventů.

Pavla Hobstová neuvedla toho mnoho, ale to co uvedla, bylo hlavně zaměřeno na skandalizování, na vyvolávání strachu, na vyvolávání problémů.

Pavla Hobstová ve svém článku dává energii problémům.

Závěr článku je tzv. podpásovka. "Psychologové a psychiatři z náročných technik nemají radost. Lidé si párkrát zacvičí a už ostatní přivádí do stavů podobných hypnóze či halucinaci". Zmiňuje tak reakci jednoho člověka z psychologické poradny, kterého vůbec neznáme, který pravděpodobně ani nezná nás.

Jako příklad se uvádí holotropní dýchání, které v Lažánkách vůbec neděláme, a pak cituje reakci Igora Samotného, která je úplně v jiném kontextu a která má za úkol upozornit na to, že klasická psychologie neučí postupy prožitkové terapie na bázi aktivních meditací. Reakce údajně zněla takto: "Psychologové kritizují, ale nic si nezkusili. To oni nemají zkušenost a pro jistotu všechno odsoudí."

Pavla Hobstová neuvedla, že do Lažánek jezdí někteří psychologové a psychiatři a učí se od lektorů Meditačního centra Lažánky aktivní prožitkové meditace.

Pavla Hobstová neuvedla, že aktivní prožitkové meditace mají především zdravotně preventivní efekt, že to jsou techniky, které učí lidi prožívat, které učí lidi vnímat.

Pavla Hobstová neuvedla, že jsme specialisté na Oshovy meditace, že společně s dalšími kolegy jsme jediní, kteří se mohou kvalifikovaně k Oshovým meditacím v České republice vyjádřit a že je mohou vést.

Protože Pavla Hobstová nemá vzdělání v této oblasti, nemůže se kvalifikovaně vyjádřit, tento článek je podle mého názoru jenom netradiční, povrchní, účelově směrovanou reportáží. Meditační centrum Lažánky a jeho lektoři jsou poslední, kteří by bránili novinářce psát jakoukoliv reportáž. Doufáme, že tímto neutrpí jinak dobrý vztah, který doposud s Pavlou Hobstovou máme. Osobně jí přeji všechno nejlepší.

Igor Samotný

Komentáře

Nejsi přihlášen/-á. Komentáře tady můžou číst a přidávat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se

Chceš upozornění na Osho akce?
Pozvánky na Osho akce:
23.09.2018 Praha Celodenní Emoční fitness CZ, společenská AUM meditace z Osho Humaniversity. Velmi intenzivní a zároveň zábavná forma práce s emocemi skrze prožitek a tělo. 1500.-
28.09.2018 Osho ShangriLa Láska k sobě. 28.-30.9. Lektor: Amar, cena: 2950
02.10.2018 Sammasati 2.-10.2018 PRIMAL – Childhood Deconditioning. Primární terapie - cesta zpět do dětství za znovunalezením naší esence se Svarup a Premarthou
10.10.2018 Osho ShangriLa Léčení traumatu - Somatic Experiencing. 10.-15.10. Lektor: Praphulla, cena: 9500
25.10.2018 Osho ShangriLa Síla a vůle, radost a vnitřní klid. 25.-28.10. Lektor: Bhagat, cena: 4650
06.11.2018 Osho ShangriLa Umění zemřít. 6.-11.11. Lektor: Bhagat, cena: 7250
23.11.2018 Osho ShangriLa Tanec, plynutí v teplé vodě a meditace. 23.-25.11. Lektor: Sananda, cena: 3250
27.12.2018 Osho ShangriLa Prožitek jednoty. 27.12.2018-1.1.2019 Lektor: Bhagat, cena: 7250