Daňkův "vrcholový" zážitek

God 04.11.2001
Už mnohokrát jsem i veřejně prezentoval svůj názor, že chození po horách má pro mě srovnatelné zážitky a vjemy jako meditace. Vždycky jsem to vnímal spíše pocitově, hledal a nacházel paralelu mezi fyzickou námahou výstupů a pocitů euforie na vrcholcík kopců s meditačními technikami. Vnímal celkovou atmosféru spojení s horskými velikány, svou vlastní nicotnost, pokoru, spojení s nějakou "vyšší" silou, existencí. Zároveň také hledal a chtěl najít příčiny mého chování, najít odpověď na vtíravou otázku, proč mě to od jara do podzimu tak intenzivně táhne ven, tam nahoru do kopců a mám tak velkou nechuť k meditování. Zatímco ostatní se třesou celý rok na letní kempy, kde hromadně inhalují vydýchaný vzduch uzavřených meditáren, pro mě je to ztracený čas. Letošní, trochu nový zážitek mě dostal ještě trošku jinam, nechci tvrdit dál. Přesto se chci o něj podělit.
STOK KANGRI - ŠESTITISÍCOVKA PRO KAŽDÉHO(?)

S prvními náznaky svítání lezeme ze spacáků. Je těsně nad nulou a sněhem lemovaná pyramida Stok Kangri majestátně sedí nahoře nad okolními svahy. Přímo nad hlavami pluje po obloze uzounká narůžovělá ztuha vodní páry. Jako by tudy proletěl tryskáč. Neklamný příznak příchodu oblačnosti. Tak jdeme na to. Zítra už bychom nemuseli dostat šanci.
"Staňo, tak jak to s tebou vypadá?"
"Bazi, je to stejné jako včera, tak ať vám to vyjde!"
Pár minut po páté vyrážíme. Rocco, Michal a já. Oslí stezkou pomalu údolím nahoru. Od samého rána nějak nemůžu popadnout dech. Připisuji to nevyspanosti a hlavně nadmořské výšce. V 4600 metrové výšce toho člověk moc nenaspí a rozhodně si tolik neodpočine.

Přesto postupujeme docela svižně. Po půldruhé hodině si už tykáme s pěti tisíci metry a já cítím na patře krev, jako kdybych právě doběhl tři kilometry na čas. Tak to teda ne. Musím zvolnit a udýchat to. Doposud jsem postupoval přerušovaným tempem, třicet až čtyřicet kroků a pak nucená pauza na vydýchání. Není to moc dobrý přístup. Srdce i plíce jako by byly pořád v deficitu a vynucují si pauzu na "popadnutí dechu". Pořád nahoru a dolů.

Zvolňuji na rytmus: nádech, výdech, krok. Nádech, výdech, krok. Po-ma-lu ply-nu-le na-ho-ru.

Mohyla kopce jako by se vůbec nepřibližovala. Od rána ji máme před očima na dohled, ale pořád před námi ustupuje dál a dál. Rocco je stále vepředu, ostatně jako vždycky, a domluva na dalším společném postupu není možná. Ještě že jsem mu nesvěřil ten batoh. Musíme totiž s Michalem pořád pít. Nesnesitelná vyprahlost v ústech ne a ne být ukojena.

Rocco velí cestu korytem potoka, který míří přímo pod stěnu Kangri. My jdeme po mužících více vlevo po úbočí a pak na ploché návrší. Také proto, že stezka se v korytě potoka často ztrácí a my musíme nebezpečně skákat po zledovatělých kamenech.

Zleva na opačném svahu údolí přichází zřetelná pěšina. Určitě z basecampu , který jsme včera nenašli. Rocco je v trapu a my traverzujeme horou kamení na protější svah vstříc pěšině.

Michal je vpředu, já tolik nestíhám, dodržuji své plynulé tempo, i když dýchám rychlostí závodního chrta. Míša v malém sedýlku čeká na příděl tekutin a dál pokračujeme společně po kamenném poli k ledovci. Přes celé pole ledovce vidíme malou tečku šplhající si po kamenech z údolí nahoru. Rocco. To je dobrá zpráva. Na ledovci to klouže pouze v místech zamrzlých potůčků, zbytek ledu pokrývá zmrzlý firn rozbrázděný nekonečným množstvím kanálků stékající vody. Před námi se tyčí mohutný ledovcový kuloár a pod ním obří stometrová propast utrhlého ledovce. Trhliny zvládáme hladce. Většinu z nich prozrazují potůčky vody, jen jedna je zrádně vysněžena, nicméně jsme ji rozpoznali včas. Za ledovcem sedí na kamenech Rocco a zoufale na nás volá. Ledovec minul, musel však hodně stoupat v kamenném poli. Z rozpraskaných rtů není těžké přečíst příčinu jeho volání. Tekutiny. Již dvě hodiny neměl ani doušek. Vypadá dost bídně.

Už se sem plazíme dobře čtyři hodiny. Závěrečná stěna na vrchol se zvedá přímo za našimi zády. Rocco hltavě ukusuje z lovečáku a tvrdého sýra zároveň, zatímco my s Michalem dokážeme pozřít sotva pár sušenek. Žaludek nic nehlásí, ani hlad, ani spokojenost. Ani na sušenky žádná odezva. Celkově je mi nějak divně, veškeré úsilí organismu se patrně omezuje na pohyb směrem kupředu. Myslím jen na jediné. Kolik hodin to ještě bude trvat. Tři? čtyři?

Rocco přes svou únavu chce převzít bágl. Proč si musí stále něco dokazovat. Jdeme všichni nadoraz, nikdo se nemusí přetvařovat a na něco si hrát.

Pomaličku vyrážíme nahoru z pět a půl tisícové výšky. Mé osvědčené minitempo brzy nemá šanci, neboť sklon stěny odhaduji tak na šedesát stupňů. Zledovatělý podklad je pokryt dvaceticentimetrovou vrstvou čerstvého, ale přemrzlého firnu. Dvoudenní déšť a sněžení, které nám před čtyřmi dny zamezilo přejít ladacký hřeben nám teï může zachránit život. Bez něj bychom na zledovatělé stěně neměli šanci.

Srdce i plíce se mžiku dostávají opět do varu. Důležité je stanovení vlastního tempa. Na nic jiného se nesoustředím. Stoupám pomaličku, ale na rozdíl od ostatních, rovnoměrně a plynule. Na dlouhý, hluboký nádech pomaličku posunu nohu nahoru a s prudkým výdechem nakopnu botu do sněhu. A opět hluboký nádech, prudký výdech. Mozek již není schopen vnímat okolí, nic jiného.

Nááádech, výdech.

Nááádech, výdech.

Najednou to jde samo, jako bych do chůze nedával žádnou energii. Ha, znám to z "Hučky". Soustřeïuji se pouze na prudký výdech, na to dupnutí chodidla, na křupnutí sněhu pod vibramem podrážky.

Křup - křup - hu - hu - hu…..

Tělo se vždycky nedechne samo, důležitý je výdech. Práci rukou, hůlek vůbec nevnímám, neregistruji. Má pozornost dosáhne pouze na špičku nosu, dál nevidím. Přitom jsem stále v plném vědomí. Nějaký úlet do hyperventilace či změněného stavu vědomí tady ostatně nehrozí.

Během půlhodinové "meditace" bez jediného zastavení dorážím k prvním skalkám vyčnívajících ze sněhu. Kluci jsou hluboko pode mnou, čekám je na hraně vrcholového hřebene. "Stopka".

Chvíli mi vibruje a mravenčí celé tělo, chvilka lehké závratě, chvíle, kdy mé nitro splývá s okolím, kdy se všechno slévá v jeden celek. Nic nemá konkrétní tvar, jako by všechno bylo i nebylo.

Rocco a závěrečný hřebínek mě dostávají opět do reality. Znovu to rozdýchám, tempo je však ještě o polovinu pomalejší. Na jeden nádech a výdech potáhnu sotva nohu na úroveň té druhé, chytnu balanc a na druhý nádech udělám krok. Přenést váhu a na další dva nádechy další krok. Na závěrečný lehký "Tanec" to moc nevypadá.

Pomaličku, na jistotu.

Sněhem, po kamenech, po dvou, po čtyřech. Další hodina. Už poslední.

Na poledne spatřujeme vlát vrcholové modlitební praporky. Poslední sněhový výšvih a vrchol. Výš už to nejde. Šest tisíc sto padesát jeden metr nad mořem. Nejsnazší šestitisícovka, šestitisícovka pro každého. Žádné lezení, "pouhý" choïák.

Chvilka podání rukou, chvatné focení, nádherné výhledy na všechny strany, K-dvojka a ostatní. Na dálku zdravíme Soňu Vomáčkovou.

Vrcholové perníčky, ale žaludek nepřijímá. Jsme na vrcholu společně, přesto každý sám. Radost? Snad. Spíše zmatek, prázdnota. Nejistota, touha přemoci únavu, motáka, vrátit se dolů živý.

Ano. Přežít. To je nejsilnější.

Tak o tom to horolezectví, ty osmitisícovky jsou?!? DOKÁZAT PŘEŽÍT?!?

Napsal Daněk alias Sw. Antar Darshan http://www.sweb.cz/rbazika/

Komentáře

Nejsi přihlášen/-á. Komentáře tady můžou číst a přidávat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se

Chceš upozornění na Osho akce?
Pozvánky na Osho akce:
21.06.2018 OSHO Love Praha Ha OSHO No Mind: 7-denní meditativní terapie v běžném životě.Skvělá příležitost očistit mysl od nánosů každodenního života a tak vstoupit do hlubokého ticha za myslí. Je to jedna z technik, která nám umožňuje osvobodit se od závislosti na potřebě terapeuta.
22.06.2018 Osho ShangriLa Více než dotek, úroveň 1. 22.-27.6. Lektor: Praphulla, cena: 9750
28.06.2018 Skalka 22 ČAS PRO LÁSKU A SAMOTU – DYNAMIKA VZTAHU se Sugandho. Seminář věnovaný zkoumání dynamiky vztahu – pro páry i jednotlivce
30.06.2018 Osho ShangriLa Oslava s hudbou a meditací. 30.6.-1.7. Lektor: Shangri La Team, cena: 1150
14.07.2018 Praha 2 Zdravé hranice - OSHO aktivní meditace & jóga v Magnolia centru, sobotní dopolední workshop pro ženy na téma Zdravé hranice, s Adél Obermajerovou.
19.07.2018 Osho ShangriLa Tantra. 19.-22.7. Lektor: Gabriela Víchová Římská, cena: 4650
28.07.2018 Osho ShangriLa Oshova Mystická růže. 28.7.-18.8. Lektor: Amar, cena: 18550
11.08.2018 Praha 2 Jemná síla citlivosti - OSHO aktivní meditace & jemná jóga pro ženy. Sobotní dopolední workshop s Adél Obermajerovou.
24.08.2018 Osho ShangriLa Esence vztahu. 24.-29.8. Lektor: Bhagat, cena: 7250
05.09.2018 Osho ShangriLa Od karmy do vědomí. 5.-9.9. Lektor: Bhagat, cena: 6150
08.09.2018 Praha 2 - Nové Město Láskyplné bytí v těle - OSHO aktivní meditace & jemná jóga pro ženy. Sobotní dopolední workshop s Adél Obermajerovou.
zobrazit všechny pozvánky na Osho akce