Atmo: Indie na Max, prosinec 1996 - brezen 1997

God 22.10.2001
Indie, nejdemokratictejsi zeme na svete, jak hlasal transparent pri nasem vstupu z pakistanske strany. Indie, zeme svobody a neomezenych moznosti. Zivot se tady trosku zklidnuje v porovnani s uspechanou Evropou a mistni klimat dotvari celkovou atmosferu pohody. Na druhe strane, ale clovek musi mit porozumneni pro mistni pomery a v nekterych okamzicich byt meditativni. Let Go!
Atmo 1. Prijezd
Riksa si to vesele padi smerem k nadrazi. Nohy opisuji predpisove oblouky, telo se klati ze strany na stranu, po cele mu stekaji kapicky potu, obcas se rozkasle a mne napadaji otrokarske myslenky. Uvazuji i o zvyseni gaze, ale to bych to pokazil tem za mnou. Tak si jenom vychutnavam prvni indicky den a me plice naplnuje bidie. A telo pocit svobody. "Hele Adoshi, dvojkou nejedu, musime sehnat listky do slipra," sveruji se na nadrazi v Amritsaru pred cestou do New Delhi. " Dame si caj a cigo a uvidime," odvetil Adoshi, naladeny na indickou mentalitu o neco drive nez ja. Pred nami je nekolik okenek s prodejem listku, vsude fronta. Moc dobre vim, ze reservace do indickych vlaku jsou vyprodane cele tydny predem, ale co kdyby. "Zkus to vedle, nebo tamhle a co tato rada," radi Adoshi, zatimco ja se propletam chuchvalci Indu a mym pranim je koupit listek na vlak, co jede za pul hodiny. Nakonec se to podarilo a pred nami je 11 hodin ve dvojce. Bez rezervace. Bez nadeje na misto k sezeni.

Vlak prijel skoro presne. S 10 vagony a z toho pouze jediny bez rezervace - nase druha trida, standart mistnich obyvatel. Vagon bereme utokem, a nejsme ani trochu prekvapeni, ze si nemame kde sednout. Je plny vojaku, kteri se na nas zubi skrze sve turbany a mi si pripadame jako africci krovaci pomalovani valecnymi barvami, kteri se najednou ocitli uprostred Vaclavskeho namesti v Praze. Po chvilce rozkoukani objevujeme hned zkraje jedno misto, ktere je dobre tak pro jednoho podviziveneho Inda, ne tak pro dva dobre zivene Cechy. Ale lepsi neco nez nic. Vlak se dava do pohybu a pred nami je dlouha noc. Drndrdrndum, drndrdrndum. " Hello Mister," vola na mne podsadity Ind co okupuje vrchni prycnu, kde se davaji zavazadla. Adoshi klimba a Ind mi naznacuje, ze horni prucnu muzeme sdilet spolu. " Vida, aspon bude nejaka kultura," rikam si pro sebe a deru se nahoru. Ziskal jsem tim vice pohodli a cesta se stava snesitelnejsi. "You Lady or Boy?", pta se mne muj spolucestujici a zubi se na vsechny strany. "Boy," odpovidam a dostavam slabe predtuchy co bude nasledovat. " And You Like Lady or Boy?," dostavam dalsi otazku. "Lady!", vracim jeho podani a ve tvari nasazuji drsny vyraz."Chachacha," smeje se Ind a placa se do kolen. Najednou zmlkl, a septem rika:" You Be Here, OK?" "OK", a vduchu si predstavuji jaka bude asi dalsi konverzace. "Sem se dostal z deste pod okap," sveruji se Adoshimu na prvni nocni zastavce, kdyz jsme popijeli na peronu teply caj. " V pohode, rano jsme v Dili," ospale zivl Adoshi a potahl si velbloudice. "Mister, up, up," vesele na mne z vrchu mava muj spolecnik, kdyz jsem se znovu objevil v ulicce. Vlak se dal do pohybu. " Cold!," usmiva se na mne a naznacuje ze se trosku ochladilo. "Jo, to mas pravdu chlapce," rikam si pro sebe, ale zatim jsem OK. " You sleep with me!",ukazuje prstem na mne a nabizi mi deku.Pritom se trosku rozvalil, takze ma sitzna se o neco zkratila."No, thank's, I am OK," branim sve pozice a na protest si zapaluji retko."No, no, Mister," nedava se odbit od sveho zameru Ind, " we sleep together," a rukama kresli pozici. " Si to nejak malujes, briketko,' rikam si vice mene pro sebe, protoze Adoshi je v risi snu a situaci vidi celkem v pohode. "No, no Mister, cold, together OK," stoji na svem a nuti mne si prilehmout." No, I am OK,"nedavam se, ale nic jineho mi nezbyva, protoze vagon je naslapany. Solidne, nutno podotknout. " Mister, You and me sleep and you," a rukou naznacuje abych polozil svou dlan do jeho rozkroku. Vlak zastavil na dalsi zastavce. "Adoshi, ja nemuzu jet v tomhle vagonu," stezuji si venku ospale tvari a vysvetluji co se stalo." Delej jak chces, ale ja padim pryc. Ja nestojim o to, abych celou noc drzel pero nejakemu Indovi a ja nevim co jeste jineho." A tak kratce po pulnoci bereme bagly na sva bedra a ostatni vagony utokem. Vsude jsme vypovezeni, nikde nemaji pro mou situaci pochopeni. Az v poslednim vagonu, ktery je vyhrazen pro strazce vlaku nachazime spratelene duse. Ono se vlastne nic jineho delat nedalo, protoze vlak se daval pomalicku do pohybu. Nikdy vice dvojkou s indickymi vojaky, komentujeme spolecne v Dili na nadrazi po probdele noci. On to byl vlastne utek od teplouse do zimouse, protoze zbytek cesty jsme solidne vymrzli. Vitr se prohanel okny, teplota bez okolniho zivocisneho tepla rapidne poklesla a my se tisnili na 1,5 ctverecnim metru. Jenom indicke teple caje na zastavkach nam davali silu vydrzet az do konecne stanice. Proste Indie na max.

2. Bydleni - no problem
S prichazejicim prosincem se v Pune take zvysuje pocet bilych obyvatel. A to je duvod k tomu, najit si to spravne bydleni. Ne, ze by tady byla nouze o podnajmy, ba naopak, ale mit svuj maly prostor, kde se clovek citi jako doma, vyzaduje trosku hledani a take to neni hned. Po dvou tydnech stravenych v apartmanu u Kairavy a po nacerpani nove energie, vyrazime s Darichou do ulic najit take nejaky ten azyl pro nas. Vzalo nam to vseho vsudy tyden. Indove se predhaneli v nabidkach a dealerem byl prakticky kazdy, na koho jsme narazili. V zaveru nas odchytil maly klucina a pry ma neco presne pro nas. A byla to pravda. Tak nejak jsme si to predstavovali. Velky pokoj, kuchyn, koupelna s teplou vodou a predsin, kde se klidne da hrat squash. A hlavne cenove jsme hluboko pod normalem. "Patnactset mesicne a nejake to zprostredkovatelne pro mne," smeje se na nas klucina po prohlidce bytu a predstavuje nam majitele, kteri neumeji anglicky, spi venku pred barakem, a ktere budeme nasi mesicni rentou zivit. "Ok!," pritakavame a nedavame na sobe znat znaky euforie. Co kdyby. Nikdo nevi. Pro jistotu Daricha dava na dvere nas zamek a tim si sichrujeme nasi pozici. Ted je to nase. Rozhovor majitele s "dealerem" neberme nijak na vedomi. "Baba, on chce dvatisice mesicne," sveruje se nam klucina, kdyz opoustime nas dum. Chvili hrajeme drsne muze Evropy, ale i tak je to v pohode, protoze ceny okolnich bytu se splhaji na dvojnasobek nasi ceny. " OK! Dvatisice mesicne, ale podlaha musi byt cistena denne. Vodou!," zduraznujeme zaverem a Daricha cpe majiteli penize, aby si to nahodou nerozmyslel a nesel s cenou nahoru. Ten se zazubil, neco zamumlal, coz nam bylo prelozeno jako: jasan, ted to vytru a odpoledne se muzete nastehovat. Dohodnuto.

Nase male vitezstvi slavime bidkou a bananovym lassim v Premsu. Ted nas cekaji jenom bezstarostne slunne dny. Odpoledne s bagly na zadech a obtezkani spoustou malickosti vchazime do naseho noveho domova. V ustrety nam prichazi otrhany majitel a neco blekota. Tlumocnik je ihned po ruce a snim i dalsi dobrodruzstvi. "Dvatisice je malo, musis zaplatit tri," preklada klucina, ktery stale doufa, ze dostane nejake to "zprostredkovatelne". " Ale jak to? Vzdyt jsme to domluvili ani ne pred dvema hodinami a navic zaplatili na dva mesice dopredu. Tos to nemohl rict drive!," dostava se pomalicku do raze Daricha a haze bagl na zem. Vrstva prachu zlehounka seda k zemi. " Tohleto neni fer, baba, tohle se nedala. To je podraz. Rozumis. Dostals prachy a ted po nas chces vic. Tos mel rict predem a ne az ted," prichazim se svou troskou do mlyna i ja a dalsi vrstva prachu seda na majitelovy bose nohy. " Bud tri tisice, nebo nic!," zni finalni rozsudek " Nic, dva je vice nez moc za takovy byt, Baba, dva, ani o rupku vice, jasne," stojime si na svych, protoze dobre zname tuto situaci. Kdo z koho. Ale Baba je neodbytny. Vidina penez je silnejsi. Bereme sve prachy zpet a uchylujeme se opet ke Kairave. " Takze znovu, tam jsme byli, to se nam nelibi, tam neni terasa, tam chybi vyhled na reku, ten je zase moc hlucny, tamten je daleko, ... " hodnotime spolecne uplynuly tyden a retko pomalicku snizuje hladinu adrenalinu v krvi. Tak.

3. Vesak
"Ty, Adoshi, zkusme tady v pokoji nekde najit misto, kde by se daly povesit rucniky a nejake hadry. At se nam to nevali po zemi a zijeme take trosku kulturneji," sdeluji jednoho rana sve kreativni poselstvi Adoshimu. " A ty vis, kde koupit vesak, vrtak, sroubek a tak?," vraci mne Adoshi zpatky na zem. " Indie prece neni zeme krovaku," branim sve stanovisko,"tady se musi dat koupit vse!" " Vis, co," pokracuje Adoshi," rekneme to Aji, at nekoho najme, prece to nebudeme delat sami. Takova tezka a namahava prace," ukoncil Adoshi nase ranni rozjimani. "Baba prijde pozitri," sdeluje Aja, po trech dnech ," ale musite tady byt, aby vedel kde, co a jak." Kyvnutim hlavy potvrzujeme jeji zpravu a tesime se na nadchazejici divadlo. Den D prisel a s nim nikdo. Ani behem nasledujicich dvou upozorneni, ze to bude zrovna zitra se nic nedelo. Ale nevzdavame se. Vlak je rozjety. Konecne jednoho odpoledne se ozvalo nesmele zaklepani a do pokoje vstoupil ne jedne, ale dva remeslnici. Jeden vypadal jako sef. Chodil z jednoho rohu na druhy a vsechno meril. Nakonec udelal dva krizky na zed, na kterou jsme ukazali a schoval si tuzku. Ted byla rada na druhem. Z tasky vytahl vrtacku, ktera mela univerzalni zastrcku. Dva obnazene draty na konci. Ze zasuvky se zajiskrilo a tupy vrtak se pomalicku prokousaval zdi. " Ty vole, to je na dalsi cigaro, to je neuveritelne," komentuji predstaveni a nestacim se divit. " Ja uvarim kafe, at to mame se vsim pohodlim. OK?," zeptal se Adoshi. Prikyvuji, ale oci mam stale prilepene na mistnich remeslnicich. Konecne vrtak vykonal svou praci a vrtacka se utisila. Ani si nedal praci s cistenim a hned do der narval kousky umele hmoty. Ne, ze by nebylo na hmozdinky, ale je to takovy mistni zpusob recyklace. Dochazime spolecne k jednotnemu zaveru, zatimco sef sleduje celou operaci zpovzdali. Vesak se konecne ocitl na svem miste. Remeslnik dal sroubek do diry, nasadil na neho sroubovak a ani se neunavoval s dotahnutim. Pekne ho tam pres sroubovak zaklepal. A po nem i druhy. "Tohle znam," komentuje Adoshi, "tomu se rika rusky sroubovak," a pod vousy se usmiva. "Teda reknu ti, sice to trvalo nekolik dni, ale stalo to za to. To se hned tak nevidi. Ted jsem jenom zvedav, kdy nam ten vesak upadne."

4. Kolo
Jednoho odpoledne dostava Sam "sebevrazednou" myslenku. Koupit si kolo. Myslenka je to dobra a sebevrazedna proto, protoze kdo nezazil jizdu po indickych silnicich, ten jen tezko pochopi. Jen tak na okraj par pravidel silnicniho provozu:

1. krava ma vzdycky prednost,
2. jezdi se vlevo, ale prakticky vsude,
3. bez kvalitniho klaksonu nejezdete,
4. rychlejsi vyhrava,
5. cervena nic neznamena,
6. beznohy zebrak nema prednost,
7. stavi-li vas policajt, pridejte plyn, chce baksis
8. odvahu s sebou.

Po nekolika dnech hledani konecne nachazi obchod s koly a mezi vzorky si vybira svuj model a jeste upresnuje detaily. "Kdy si pro neho muzu prijit?", pta se Sam prodavace, ktery honi po zemi upadle sroubky." Zitra, Baba, zitra odpoledne to bude hotove." "Ok. V pet odpoledne," dodava zaverem a s vidinou noveho kola odchazi domu. Druhy den v pet je na miste. "Tak kde mam sve kolo?," zvedave vyhlizi Sam svuj stroj." Problem, Baba, neni hotove, zitra." "Na to vam kaslu, klidne si to kolo nechte, ja ho nechci," dostava se Sam do situace. "Baba, zitra urcite." "Ne uz jsen rekl. Nechci ho," a se zvysenou hladinou adrenalinu odchazi pryc. Po par metrech nahodne objevuje dalsi obchod s koly a zjistuje, ze by mu mohli jeho model sestavit. "Ok! Kdy to bude?" pta se Sam. "Zitra, Baba, Zitra v pet odpoledne," usmiva se prodavac. "Dobra," pokracuje Sam," ted prave jdu z jednoho obchodu a tam mi take rekli, ze zitra to bude hotove a nebylo. Takze poslouchejte. Bud to bude zitra v pet, nebo to kolo nekupuji. OK?" "Nee, baba, zitra v pet to bude. Urcite!", dodava zaverem prodavac. Opet v tu samou denni hodinu ale o 24 hodin pozdeji. Kolo je v stadiu vrcholne pripravy. Ale chybi mu par "podstatnych" malickosti. Kola, sedlo, riditka,... "Kde je moje kolo," pokousi se o ironii Sam. "Baba, za dve hodiny bude". "Ne, nechte si ho, ja ho nechci, klidne si s nim delejte co chcete", odvraci Sam a tep se o malicko zvysil nad normal a vidina kola mizi v dali. Ale co cert nechtel, za rohem je dalsi prodejna. A tak zatimco Sam vysvetluje svuj pribeh z predeslych dvou obchodu, prodavac se usmiva pod vousy, krouti hlavou, jako, ze to neni mozne a tak. Ale nakonec se dohodli. "Tak, kdy to bude," zkousi znovu Sam." Zitra, Baba, v pet odpoledne." "Ne," usmiva se Sam," to uz tady jednou bylo. Pozitri v pet. Mate na to dva dny. A jak to nebude - nekupuji!" "Urcite to bude, Baba, a co takhle mala zaloha?" zkousi prodavac druhou stranku veci. "Ani nahodou. Z ruky do ruky, nejdriv kolo, pak penize. To vis, ze jo. Dam ti penize dopredu a kolo uvidim o vanocich," dodava vicemene pro sebe Sam. Po dvou dnech Sam opet prichazi na misto cinu. Je sice pet odpoledne a uplynulo 48 hodin, ale kolo stale jeste neni hotovo. Montaz je ale v konecnem stadiu. "Baba, za hodinku to bude," smeje se prodavac a Sam odchazi za nedalekym punkawalou na caj. Hodinka uplynula typickou indickou rychlosti a Sam konecne dostava sve vytouzene kolo. "Rad bych se na nem projel, jestli je vse v poradku a pak zaplatim," stoji si Sam na svem. "Ne Baba, mnoho aut, nehoda, kolo rozbite, penize ted," odporuje prodavac. "Prece si nekoupim kolo, ktere nemam odzkousene. Nejdrive zkusebni jizda a pak penize," nenechava se Sam odradit. Nakonec prodavac svoluje ke zkusebni jizde a tak zatimco Sam testuje sve nove kolo, jeden monter ho nasleduje na svem bicyklu a dalsi dva to jisti z boku. Po svych. Co kdyby jim nahodou chtel ujet. Zkusebni kolecko ukazalo na male nedostatky, jako povolene sroubky, riditka, ... A tak konecne po peti dnech Sam odjizdi spokojene domu na svem specialu. Raduje se z kola jako male dite. V tom prichazi kopecek a to je duvod vyzkouset prevody v praxi. Skrip, prask, bum... prehazovacka chvili vzdorovala, a nakonec povolila a ... upadla.

Je teply monzunovy vecer v Pune, popijime se Samem caj a z oci se nam rinou potoky slz a smichy se nemuzeme ani nadechnout. Indie na max. Opravdu. Taky jsem mel kolo. Jednoho dne potrebovalo dofoukat pneumatiky. A jelikoz byly svatky, trvalo mi tri dny nez jsem nasel servismana. Po kvalitnim nafoukani jsem ujel 500 metru a kolo prasklo. Tak jsem si ho postavil pred barak a ze ho zavezu zitra Babovi na opravu. Druhy den tam kolo nebylo. Indie na MAX.

Atmo Aftab



Komentáře

Nejsi přihlášen/-á. Komentáře tady můžou číst a přidávat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se

Chceš upozornění na Osho akce?
Pozvánky na Osho akce:
14.12.2017 OSHO Love Praha Ha Devageet osobní zubař Osho – přednáška o sebeléčení a sebetransformaci. Mimo jiné bude mluvit i o dentálních schůzkách a práci s Osho na jeho vlastním probuzení, o lásce a o vědomí, o meditací.Představí Transomatický Dialog -techniku pro rozpomenutí se.
15.12.2017 OSHO Love Praha Ha OSHO No Mind: 7-denní meditativní terapie v běžném životě.Skvělá příležitost očistit mysl od nánosů každodenního života a tak vstoupit do hlubokého ticha za myslí. Je to jedna z technik, která nám umožňuje osvobodit se od závislosti na potřebě terapeuta.
22.12.2017 OSHO Love Praha Ha Devageet osobní zubař Osho – přednáška o sebeléčení a sebetransformaci. Mimo jiné bude mluvit i o dentálních schůzkách a práci s Osho na jeho vlastním probuzení, o lásce a o vědomí, o meditací.Představí Transomatický Dialog -techniku pro rozpomenutí se.
27.12.2017 Osho ShangriLa Porod. 27.12.2017 -1.1.2018 Lektor: Bhagat, cena: 7150
31.12.2017 OSHO Love Praha Ha OSHO Love Silvestr: „no East, no West, we are One“ Spolu s přáteli z jiných kultur a jiných jazyků vás zveme na oslavu. Ochutnávka OSHO meditativních terapií, meditace: Kundaliní, Večerní setkání s Oshem, Půlnoční most. A spousta muziky, tance, sdílení.
07.01.2018 Praha 1 Meditativní terapie OSHO Born Again! 7-denní proces (2h denně od 19:00), při kterém se znovu spojíte s dětskými kvalitami jako spontánnost, radost, ticho, vitalita, zvědavost hravost. Během druhé hodiny budete sedět v tichu.
10.01.2018 OSMC Lažánky UMĚNÍ ODPUSTIT-tantrický trénink. Pracujte na svém vztahu, tvořte lásku a harmonii. Jak opravdu odpustit sobě i partnerovi. Prožijete způsoby hlubokého odpuštění a naučíte se posvátný rituál Išta deva tantra, který osvobozuje.
17.02.2018 OSHO Love Praha Ha Tanec Lásky: OSHO aktivní a tantrické meditace s Yatrim Intenzivní meditační víkend, kde skrze tělo, dech, pohyb dosáhneme vnitřního klidu a ticha. Meditace je most. Naučíme se najít zdroj své radosti, lásky a naplněnosti. Završíme meditací Večerní setká
23.02.2018 Praha Poznejte esenci a prohlubte své znalosti OSHO meditací a získejte jistotu v jejich vedení na výcviku se senior trenérkou Vatayanou (Puna). Naučíte se také jak být s lidmi v přítomnosti, komunikovat jasně a ze srdce, jak jít hlouběji a odpovídat na otázky.
23.02.2018 Praha Po 7 dní se budeme scházet každý večer na hodinu jemného meditačního procesu, v kterém se učíme komunikovat se svým podvědomím. Změníme své stereotypy a návyky najdeme přínosnější cestu pro jimi vázané nevědomé energie. Procesem nás provede Vatayana /Puna
23.02.2018 Praha OSHO Reminding Yourself of The Forgotten Language of Talking to Your Mind Body - výcvik v jemném meditačním procesu se senior terap. Vatayanou (Puna) v hluboké relaxaci se naučíte jak vést klienty ke komunikaci se svým podvědomím a opuštění starých návyků
zobrazit všechny pozvánky na Osho akce